Bella a Sebastián

Kamelot

1:PFaměť mě tahá za rukF4susáv a vláčí do dětstvBí,
na louku čtyřlístGmků, co trháš pro štěsC7tí,
Fv koutě má duše dětinsF4suská, se choulí do peřBí,
v tom tiše zaklepGmou a stojí u dveC7ří.
R:FmBella má a SBmebastián,
D#v proudu třpytů čG#ekají tam,
C#nikdo balkón C7neotvíral,
nikdo F4susnezvonil k nFám.Fm 
Úsměv důlky Bmdo tváří hnal,
D#v očích úžas a kG#do by se bál,
C#to nebyl sen, co k rC7ánu se zdál,
co k F4susránu se zFdál.
2:Spěchám tou známou ulicí, je tichá, už se spí,
tma oči zavírá, jak mračna růžoví,
jdu domů a výtah přivolám a v horním poschodí,
můj úžas procitá, když bleskem uhodí.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:13:25.003+00:00
Výsledky hledání: